Ozonoterapie

Všeobecné informace o ozonoterapii

 

Ozón

Ozón je plyn skládající se ze tří atomů kyslíku. Jeho chemická značka je O3. Ozón je velmi silný oxidant [2] a používá se jako chemicky čistý dezinfekční prostředek. Vyznačuje se charakteristickým zápachem, respektive vůní, jakou můžeme cítit ve vzduchu po typické letní bouřce. Lidský čich je na tuto vůni citlivý a je proto schopen zaregistrovat neškodné koncentrace tohoto plynu ve vzduchu. Podle článku na webu dentalcare.cz je to jeden z nejsilnějších a nejúčinnějších oxidačních prostředků – jeho sterilizační efekt je podle článku 3500x účinnější než při použití chlóru [3].

Ozón v medicíně

Rozvoj této metody probíhá více než 100 let.Poprvé byl ozón popsán Martinusem van Marumem (1750 – 1837), holandským učencem, který při svých pokusech s elektrostatickou elektřinou na strojích roku 1785 popsal tzv. „vůni elektřiny „, která vzniká kolem elektrických strojů, pravděpodobně vlivem jejich jiskření. V roce 1857 Werner von Siemens sestrojil přístroj, s jehož pomocí lze ozón vyrábět. Podle něj nazvaná trubice (Siemensova trubice) pracuje na principu tichého elektrického výboje [3].

Ozón je toxický pro živé organizmy, používá se zejména k dezinfekci pitné vody.[4] Je-li správně použit (vhodná koncentrace) působení na téměř všechny [zdroj?] známé bakterie, viry a jiné mikroorganizmy. Ozón se rozkládá na kyslík za produkce toxických volných radikálů s poměrně krátkým poločasem.

Ozonoterapie se  využívá v lékařské praxi např. při léčbě akné, poruch prokrvení, virových, bakteriálních a mykotických infekcí nebo k aktivaci imunitního systému.

Ozon se podává inhalací ve správném poměru s okolním vzduhem nebo lépe s kyslíkem. Ozonová voda, kterou si jednoduše připravíte pomocí ozonového generátoru se používá k pitným kůrám a výplachům a obkladům. Aktivně dezinfikuje a rpokrvuje postižená místa.

Ozón ve stomatologii

Ozónová terapie umožňuje ošetřit zubní kaz lokalizovaný pouze ve sklovině, údajně není třeba jeho mechanické odststranění, pomocí přístroje generujícího ozón je možné eliminovat bakterie kazivého ložiska [6].

Princip léčby zubního kazu ozonoterapií

Přístroj (generátor ozónu) nejprve změní kyslík v ozón [7]. Vzniklý ozón je čerpán kanylou a násadcem se speciální těsnící kapnou (čepičkou) na poškozené místo zubu, které je utěsněno proti přístupu vzduchu. Při ošetření ozónem lékař nevrtá, na konci kanyly, kterou přiloží na ošetřovanou plochu totiž není jehla, ale malá silikonová kapna těsnící pracovní pole ozónu, přes níž se dostane ke kazu vysoce koncentrovaný ozón. Následně přidržuje zubní lékař koncovku na zubu po dobu cca 20 sekund. MUDr. Edita Hvězdová tvrdí, že ozón proniká až do hloubky 3 milimetry v zubní tkáni [8]. Pak je ozón vzniklý pod tlakem odčerpán zpět a opět přeměněn v kyslík. Pacient i lékař během ošetření dýchají normální vzduch bez ozónu. Poškozený zub je tím bezbolestně zbaven kazu. Díky remineralizaci, která se na povrchu zubu samovolně odehrává, dochází během 4-12 týdnů k opětovnému ztvrdnutí skloviny.[zdroj?]

Při ošetření tímto způsobem není potřeba injekce nebo jiné formy lokální anestézie. Ozón při této aplikacinemá žádné vedlejší účinky.[zdroj?] Celý proces úspěšné remineralizace (ztvrdnutí) skloviny je možné aktivně urychlit používáním speciální zubní pasty, ústní vody a spreje, tedy pomůcek určených pacientům ošetřeným ozónem.[zdroj?]

Další užití ozonoterapie

  • sterilizace kořenového kanálku (po předešlé komplikaci zubního kazu, která vedla k zánětu zubní dřeně)
  • ošetření oparů a aft
  • řešení zánětlivých komplikací po vytržení zubu
  • kožních projevech infekčního onemocnění v okolí úst nebo na sliznici dutiny ústní
  • podpůrné léčbě parodontitidy (dříve paradontózy) – v podobě podání ozonu do dásňového žlábku ve formě gelu nebo adhezivní pasty

 

Ozon v alternativní medicíně

Podle Skeptického slovníku má ozonoterapie charakter panacey (všeléku), je nabízena k terapii celá řady stavu.[9] Jedná se například o následující choroby:

  • Zubní kazy
  • Snížení imunity
  • Nemoci oběhové soustavy
  • Zánětlivá onemocnění
  • Virové infekce včetně AIDS
  • Choroby látkové výměny
  • Alergie, astma
  • Kloubní bolesti
  • Většina kožních nemocí a postižení: rány, mikozy, záněty, bércové vředy, akné, opary, pásový opar …
  • Hemeroidy

_________

zdroj: wikipedia